Friedersreuth / Pastviny I.

1/2Následující strana

Friedersreuth celkový pohled

1. Název obce

1417 Frydrichsrewt, 1555 Friedersreut, 1692 Fridersreut, 1726 Friedersreit, od roku 1948 Pastviny

Friedersreuth = z lesa vymýcený prostor pojmenovaný po Friedrichovi

Obec založená koncem 14. století bylo, jak lze vyvodit z nejstarších archivních zmínek, vymýcené sídliště pojmenované po jakémsi Friedrichovi. Dřívější, často uváděné mínění, že založení obce má souvislost s císařem Friedrichem I., Barbarossou, postrádá jakéhokoliv historického podkladu. Nová obec pravděpodobně získala svůj název na počest zemského a lenního pána Friedricha V. z Norimberku, krátce po té, co získal zemskou část Regnitzland se sídlem v Hofu. V potaz je přitom nutno vzít i skutečnost, že nový vrchnostenský vládce Ašska, Heinrich von Zedtwitz na Neubergu, byl prakticky po celý život ve službách Norimberského purkrabího, v jehož doprovodu se účastnil řady válečných tažení a byl také jeho ministerským radou. Ve své snaze o rozšíření nového panství Neuberg-Aš a především nové osídlení zpustlých a opuštěných osad mohl využít lidského potenciálu z tehdy již hustě osídlených německých Franků. Odkud naproti tomu mohli pocházet původní osadníci prvotní osady „Fridreichsreut“, která byla již roku 1413 označována jako zpustlá, je nejasné. V té době patřila část Friedersreuthu stále pánům z Neubergu, kteří se mezitím usídlili v sousedním Vogtlandu, zatímco zbylá část již patřila pánům von Zedtwitz. Nelze proto vyloučit prvotní durynsko-saské osídlení obce, neboť vliv fojtů z Weidy, kteří byli významnými kolonizátory, byl velmi významný jak u jejich poddaných pánů von Neuberg, tak i von Zedtwitzů. Nejnovější bádání v oblasti místních dialektů a místních názvů obcí také odkazuje na prostor Hof-Adorf.

Friedersreuth 1841

Friedersreuth / Pastviny - katastrální mapa z roku 1841, zdroj: ČÚZK

2. Historický vývoj

Po opětovném osídlení a nárůstu obyvatel původního centra obce pravděpodobně došlo k vymýcení dolní části (Unterdorf). V nejmladší osidlovací periodě lze zaznamenat několik usedlostí vzniklých na místě vymýceného panského lesa. Jednalo se o menší zemědělské usedlosti, jejichž pozemky se nacházely v bezprostředním okolí panského dvora. Vytváření typických pozemků rozčleněných z lesních mýtin zde nelze prokázat. Podle pozemkových knih sice docházelo k poměrně časté změně majitelů jednotlivých usedlostí. Přesto po dobu téměř 200 let - až do odsunu - byly na zdejších usedlostech trvale usídleny rody Wunderlichů, Fuchsů, Müllerů, Hofmannů, Martinů, Kropfů a od roku 1823 také Wilfertů.

Osídlení jádra obce bylo prakticky dokončeno s počtem 31 usedlostí. U dalších, až do nástupu industrializace zbudovaných objektů se v podstatě jednalo o domy bez vlastního okolního pozemku (v něm. originále Tropfhaus, dům jehož pozemek sahal toliko po dopad dešťové vody ze střechy) nebo usedlosti s velmi malým pozemkem. Byly budovány vesměs řemeslníky. Friedersreuth byla založena jako ryze selská obec. Kromě několika málo obvyklých obecních řemeslníků (kovář, mlynář, tesař, zedník, švec, krejčí) bylo až do nástupu industrializace hlavním zdrojem obživy zemědělství. V silně zalesněné oblasti však muselo být jistě několik domkařů zaměstnáno místním panstvem také coby lesní dělníci, musel zde být hajný, včelař či uhlíř.

V průběhu 19. století se také do Friedersreuthu dostává ve velkém rozsahu domovní tkalcovství, přičemž námezdní práci nabízeli „továrníci“, kteří se v té době objevili v Aši a Rossbachu. V této době začal převažovat podíl lidí zaměstnaných v textilním průmyslu, na úkor zemědělství, které bylo provozováno výhradně v nejstarších částech obce „Oberdorf“ a „Unterdorf“.

Až do Třicetileté války byl Friedersreuth bezvýznamnou obcí. Díky její odlehlosti ani neutrpěla tolik válečných škod. Také mor zde neřádil v takové míře, jako v Rossbachu a Gottmannsgrünu (Trojmezí), kde podle záznamů starých církevních matrik této metle lidstva podlehlo 19 resp. 29 osob. Po ukončení 30leté války pak dochází k velkému nárůstu místního obyvatelstva

Friedersreuth měl, až do zavedení obecní politické správy v roce 1850, vlastní vesnické rychtáře. Poté se stává samostatnou katastrální obcí, která však politicky spadala pod obecní správu Rossbachu. V obecní radě v Rossbachu zasedal vždy také jeden zástupce z Friedersreuthu. Obec navíc společně s Gottmannsgrünem spadala do 4. zdravotního obvodu (Sanitätsdistrikt) Rossbach (Dr. med. Wedeies). Výnosem místodržitelství Království českého z 31. 10. 1904 byl Friedersreuth oddělen od obce Rossbach a získal vlastní obecní správu.

Během krátké doby samosprávy obce došlo k jejímu značnému ekonomickému vzrůstu. Elektrifikace byla dokončena v roce 1922. Největší finanční zátěží obce byla stavba silnice z Friedersreuthu do Thonbrunnu a Roßbachu, která byla zbudována v rámci nouzových prací v letech 1927/28. Katastrální plocha obce činila 752 hektarů.

Z obecní kroniky:

1871 - Epidemie neštovic mezi školními dítky
1872 - Velká dobytčí slavnost
1879 - Škola se stává dvoutřídkou
1881 - Školním ředitelem se stává Anton Chalupa
1893 - Vysvěcení nové školní budovy (24.9.)
1904 - Friedersreuth se stává samostatnou obcí
1904 - Škola se stává trojtřídkou
1905 - Dobytčí slavnost
1907 - Úmrtí učitele Adama Hofmanna (24.11. - Neštěstí: pád ze střechy stodoly)
1913 - Úmrtí ředitele Chalupy, novým ředitelem se stává Johann Wunderlich
1922 - Elektrifikace obce
1923 - Sněžení v červnu
1924 - Ředitel Wunderlich odchází do penze
1925 - Novým ředitelem se stává Georg
1929 - Vysvěcení válečného pomníku (14.9.)
1933 - Požár domu č.p. 70 (6.9.)
1934 - Požár domu č.p. 128 (7.3.)

 

Obecní úřední razítko z kroniky obce FriedersreuthStempel
Starostové obce Friedersreuth:

1906
Adam Rogler
Obecní radní: Johann Wilfert, Adam Zäh, Johann Sperl
1923 / 1930
Adam Zäh
1935
Theodor Wunderlich
1941:
Ferdinand Grimm

F. Grimm - poslední starosta obce Friedersreuth

Ferdinand Grimm - poslední starosta obce Friedersreuth

V roce 1945 došla během obsazování obce Americkou armádou dělostřeleckou palbou k částečnému zničení usedlosti č.p. 25. V roce 1946 pak došlo k odsunu většiny obyvatel ryze německé obce Friedersreuth, zůstat smělo jen několik málo místních obyvatel, většinou z důvodu absence odborníků v nedaleké přádelně. V následujících letech pak došlo k postupnému zničení valné části obce nacházející se v bezprostřední blízkosti zadrátované státní hranice. Většina domů byla počátkem 50. let rozebrána a odvezena po železnici na Slovensko (námezdními sezónními dělníky pracujícími přes den na poli a v noci na přepravě materiálu na nádraží ve Studánce). Ze 169 domů se do dneška dochovalo pouhých 24 původních objektů (jejich seznam naleznete na následující straně).

3. Místní části

Obec Friedersreuth se členila do několika místních částí, z nichž většina vznikla až v nejmladší době. Následně je uveden seznam místních částí a jejich překlad/význam. V dalším textu jsou zachovány původní německé názvy:

Oberdorf: Horní část;
Unterdorf: Dolní část;
Hühnergatzen: ve volném překladu kdákání slepic, místní část údajně pojmenovaná po zdejším chovu slepic;
Herrenspitz: volně výčnělek panského lesa, který zde stával;
Buschgattern: volně oplocení lesa, název z 18. století, kde se na místě pozdější zástavby původně nacházel panský les,
který byl údajně oplocen;
Kienleiten: odvozeno od smolného borovicového dřeva;
Pfaffenwald: panský les;
Neustallung: Novosedly – částečně dochováno;
Neubau: nová zástavba z druhé pol. 19. století – částečně dochováno.

Jako nejstarší část obce lze označit „Oberdorf“ (Horní část), po které jako druhé následovalo sídelní seskupení „Unterdorf“ (Dolní část). Tato struktura pak zůstala zachována až do poloviny 19. století, jak dokládá výše uvedená katastrální mapa z roku 1841. V druhé polovině devatenáctého století dochází k budování nové zástavby na původních lesních plochách. Na silnici do Rossbachu to byly místní části „Hühnergatzn“ a „Herrenspitz“, na ně ve směru na Studánku pak navazovala místní část „Buschgattern“. S příchodem industrializace posléze vzniká chudá dělnická část „Neustallung“, zprvu nazývaná také „Hofmannsreuth“ (dnes částečně dochované Novosedly). Jako poslední pak vyrostla další dělnická část „Neubau“, nacházející se jihozápadně od studánecké přádelny. Levné domky v těchto chudších oblastech byly postaveny svépomocně především z nepálených vepřovic. Zde žili většinou tkalci a dělníci z blízké studánecké přádelny a továren v Rossbachu.

Jednotlivé místní části obce Friedersreuth jsou vyznačeny na následujícím leteckém snímku:

Místní části obce Friedersreuth

4. Počet obyvatelstva

Od konce 30leté války docházelo k velkému růstu počtu obyvatel. Nejvyššího počtu 1004 obyvatel dosáhl Friedersreuth těsně před začátkem 1. světové války, jak dokládá následující výčet.

Počet místních obyvatel byl, jako všude jinde, značně ovlivněn ztrátami z obou světových válek, 1. světová válka 1914-18 stála obec 63 místních občanů, což odpovídalo 7,1% tehdejšího počtu místního obyvatelstva. 2. světová válka 1939-45 si pak vyžádala 64 obětí.

Padlým z 1. světové války nechala obec zbudovat pomník, který byl vysvěcen 14. září 1929. Více o padlých, pohřešovaných a zemřelých během obou světových válek naleznetezde.

Vývoj obce v číslech:

Rok Počet domů Počet obyvatel
1688 22 ca. 100 - 120
1771 31 ca. 130 - 180
1803 43 ca. 200 - 250
1825 - 359
1829 63 399
1840 - 450
1847 74 511
1869/70 99 760
1890 131 808
1900 - 856
1906 - 950
1910 146 1004
1921 143 878
1930 162 922
1938 180 873
1941 - 880
Odsun 1946 169 ?

5. Živnosti

jak jsou uvedeny v jednotlivých adresářích. Pomlčky vyznačují roky, ve kterých příslušná živnost nebyla zmíněna, ačkoliv se v obci musela vyskytovat. Na uvedených hodnotách si lze udělat obrázek o změnách v průběhu doby.

1923 / 1930 / 1935 / 1941

Autodopravce: 0 / 1 / 1 / 1
Dámská krejčová: - / 3 / 2 / 1
Holič: - / 1 / 1 / 1
Hostinský: 6 / 6 / 6 / 6
Kolář: - / - / 1 / 1
Kovář: 1 / 1 / 1 / 1
Krejčí: 1 / 3 / 2 / 1
Mlynář: 2 / 2 / 2 / 2
Obchod s metrovým zbožím: 0 / 1 / 2 / 1
Obchod se smíšeným zbožím: 6 / 5 / 5 / 3
Obchodník s dobytkem: - / - / 1 / -
Obchodník s mlékem: 2 / 3 / 3 / 2
Pokrývač: - / 1 / - / -
Švec: - / 1 / - / -
Tkadlec: 4 / - / - / 1
Trafikant: - / 3 / 3 / -
Truhlář: 1 / 2 / 1 / 1
Zedník: 1 / 1 / 1 / 1

6. Spolkový život

Stejně jako v ostatních okolních obcích se ve druhé polovině 19. století také ve Friedersreuthu rozvinul čilý spolkový život. Již roku 1872 byl založen pohřební spolek „Bratrská láska“ (Bruderliebe), který měl na přelomu 19./20. století 112 členů. Z tohoto spolku se v roce 1875 oddělilo několik členů a založilo vlastní pohřební spolek „Svornost“ (Einigkeit). V roce 1886 byl založen Spolek válečných veteránů. Ten stál v čele obecního společenského života. Hudební a pěvecký spolek zde existoval od roku 1890. Pořádal hudební, pěvecká a divadelní představení. Jeho hudební soubor byl velice vážený jak v sousedním bavorském Regnitzlandu, tak i v příhraničním Sasku. Spolek ukončil svou činnost během 1. světové války. Teprve roku 1923 byla obnovena činnost pěveckého sboru, který se nazýval Klub pištců „Přátelští bratři“ (Pfeifenklub „Freundschaftsbrüder“).

V minulosti obce trpěly častými požáry. V samotném Friedersreuthu vyhořelo v období mezi lety 1856 až 1893 šest usedlostí. Červený kohout řádil 27. července 1856, 3. listopadu 1886, 12. února 1882, 9. října 1889, 31. prosince 1896 a 17. ledna 1893. Následkem toho byl založen Spolek dobrovolných hasičů, jenž čítal 60 členů, kteří byly až do roku 1904 podřízeni rossbašskému hasičskému sboru.

Místní mládež v roce 1892 založila společenské sdružení „Zábava“ (Erholung), který se stal na dlouhé roky místem spolčování mladých z horní a dolní části obce. Tento spolek pak zaniká se vznikem politických uskupení mládeže mezi lety 1927 až 1932. Ve stejném roce 1892 bylo v místní části Neubau založeno společenské sdružení „Veselá mysl“ (Frohsinn). K nejstarší a nejsilnější organizaci v obci patřil Zemědělský spolek. Na něj navazující, v roce 1904 založený Pěstitelský spolek pořádal přednášky, prováděl praktické experimenty a výstavy.

Spolek Zábava

Divadelní sekce spolku "Zábava", kolem roku 1930

V roce 1923 zahájil svou činnost Dělnický pěvecký spolek. O rok později byl založen Dělnický tělocvičný spolek. Oba se pak spojily do Dělnického tělocvičného a pěveckého spolku (Arbeiter-Turn- und Gesangverein). Tento spolek byl největší ve Friedersreuthu; společně s dětskou sekcí měl přes 200 členů. Spolek se činil jak na tělocvičném tak i na pěveckém poli. Na vysoké úrovni byla také divadelní představení divadelní sekce spolku.

Po téměř dvouleté příslušnosti tělocvičného družstva Friedersreuth k Německému tělocvičnému spolku Roßbach byl v roce 1934 založen Německý tělocvičný spolek Friedersreuth (Deutsche Turnverein Friedersreuth ) s 60 aktivními cvičenci. Měl mužskou, ženskou a dětskou sekci. I přes nedostatečné cvičební prostory se rozvinul čilý tělocvičný život. Vyvrcholením spolkových aktivit byl společný slet cvičenců se sousedními spolky z Thonbrunnu (Studánka), Gottmannsgrünu (Trojmezí) a ustanovujícího spolku z Roßbachu (Hranice) v roce 1936 na Schallerově louce nad restaurací Fritze Zöbische.

Slet cvičenců 1936

Schallerova louka, která sloužila jako místní cvičiště, vlevo hostinec Zöbisch, v pozadí studánecká přádelna

O starším Školském spolku chybí bližší údaje. Nepolitické obranné spolky „Svaz Němců“ (Bund der Deutschen) a „Kulturní svaz Němců“ (Deutscher Kulturverband) měly ve Friedersreuthu místní pobočky. Všechny místní spolky svou činností významně přispívaly k osvětě vesnického života.

Po záboru Sudet Třetí říší v roce 1938 došlo ke zrušení prakticky všech místních spolků. Společenský život pak byl určován totalitním státem prostřednictvím jednotných státních organizací. V roce 1941 jsou zmiňovány již jen 3 spolky: Školský spolek, Spolek chovu drobného zvířectva a Zahrádkářský spolek.

Následně jsou uvedeny všechny nám známé spolky působící v obci Friedersreuth.

Pol. Spolek Rok založení
1 Pohřební spolek „Bratrská láska“
(Beerdigungsverein „Bruderliebe“)
1872
2 Pohřební spolek „Svornost“
(Beerdigungsverein „Einigkeit“)
1875
3 Spolek válečných veteránů
(Militär-Veteranen-Verein)
1886
4 Hudební a pěvecký spolek „Sängerhaim“
(Musik- u. Gesangverein „Sängerhaim“)
1890
5 Školský spolek (Schulverein) 1892
6 Spolek „Zábava“ (Verein „Erholung“) 1892
7 Dobrovolní hasiči (Freiwillige Feuerwehr) 1892
8 Společenské sdružení „Veselá mysl“ (Geselligkeitsverein „Frohsinn“) 1892
9 Zemědělský spolek (Landwirtschaftlicher Verein) kolem 1900
10 Spolek chovu drobného zvířectva (Kleintierzuchtverein) kolem 1900
11 Místní skupina Unie textilních pracovníků Rakouska
(Ortsgruppe Union der Textilarbeiter Österreichs)
kolem 1900
12 Klub pištců „Přátelští bratři“
(Pfeifenklub „Freundschaftsbrüder“)
1923
13 Dělnický tělocvičný a pěvecký spolek
(Arbeiter-Turn- und Gesangverein)
1923
14 Společenské sdružení „Protěž“
(Geselligkeitsverein „Edelweis“)
kolem 1923
15 Venkovská mládež (Landjugend) kolem 1930
16 Místní skupina Volnomyšlenkářů
(Freidenker-Ortsgruppe)
kolem 1930
17 Dělnický cyklistický spolek (Arbeiterradfahrerverein) kolem 1930
18 Společenské sdružení „Nezapomeňnamě“ (Geselligkeitsverein „Vergissmeinnicht“) kolem 1930
19 Svaz Němců (Bund der Deutschen) kolem 1930
20 Německý kulturní svaz (Deutscher Kulturverband) kolem 1930
21 Německý tělocvičný spolek Friedersreuth (Deutsche Turnverein Friedersreuth) 1934
22 Svaz zemědělců (Bund der Landwirte) kolem 1935
23 Místní skupina svazu kultury (Kulturverbandsortsgruppe) kolem 1935
24 Svaz mládeže (Jugendbund) kolem 1935

Následně je uveden detailní popis friedersreuthských spolků z roku 1906:

Školský spolek (Schulverein):
Předseda: Joh. Korndörfer, zapisovatel: Albin Fuchs, pokladník: Johann Höfer
Schůze každou poslední neděli v měsíci.
Spolkový lokál: Wolfgang Müller, Hostinec Zur Einigkeit č.p. 42,
Činnost: vzdělávání členů, rozmnožování učebních pomůcek.

Zemědělský spolek (Landwirtschaftlicher Verein):
Předseda: Adam Luding, zapisovatel: Christian Rahm, pokladník: Adam Zäh
Činnost: šíření zemědělských znalostí v členské základně,
zvelebování veškeré zemědělské činnosti.

Spolek chovu drobného zvířectva (Kleintierzuchtverein):
Předseda: Johann Wunderlich, zapisovatel a pokladník: Georg Hofmann,
Schůze třetí neděli v březnu, Spolkový lokál: Wolfgang Hofmann č.p. 128
Činnost: podpora chovu drobného zvířectva ve všech odvětvích.

Pohřební spolek „Svornost“ (Beerdigungsverein „Einigkeit“):
Předseda: Adam Kober, zapisovatel a pokladník: Adam Müller
Schůze 1. ledna, Spolkový lokál: Wolfgang Müller, Hostinec Zur Einigkeit č.p. 42
Činnost: úhrada pohřebních výdajů členům spolku a jejich manželkám.

Spolek Svornost

Spolek Svornost (Einigkeit), kolem roku 1930

Pohřební spolek „Bratrská láska“ (Beerdigungsverein „Bruderliebe“):
Předseda: Georg Hofmann, zapisovatel: Heinrich Ritter, pokladník: Adam Hofmann
Schůze 1. ledna, Spolkový lokál: hostinec Wenzela Märze č.p. 130
Činnost: úhrada pohřebních výdajů členům spolku a jejich manželkám.

Spolek válečných veteránů (Militär-Veteranen-Verein):
Předseda: Johann Rogler, zapisovatel a pokladník: Adam Riedel
Schůze 2. neděli v listopadu, Spolkový lokál: hostinec Reinholda Richtera - Zur Eiche č.p. 8
Činnost: vzájemná podpora v případě úmrtí členů spolku,
úhrada pohřebních výdajů, pozdvihování vlasteneckého ducha.

Pěvecký spolek „Sängerhaim“ (Gesangverein „Sängerhaim“):
Předseda: Kaspar Heinrich, zapisovatel: Hermann Höfer, pokladník: Christian Rahm
Schůze každý čtvrtek, Spolkový lokál: hostinec Reinholda Richtera - Zur Eiche č.p. 8
Činnost: podpora pěvecké činnosti, přátelství a veselosti

Spolek „Zábava“ (Verein „Erholung“):
Předseda: Ernst Müller, zapisovatel a pokladník: Rudolf Luding
Schůze 27. prosince, Spolkový lokál: hostinec Reinholda Richtera - Zur Eiche č.p. 8
Činnost: pořádání veselé zábavy v poučném, odpočinkovém a obveselujícím duch.

Dobrovolní hasiči (Freiwillige Feuerwehr):
Předseda: Adam Martin, zapisovatel a pokladník: Albin Fuchs, Schůze v lednu
Ochrana života a majetku spoluobčanů v případě požáru.

Místní skupina Unie textilních pracovníků Rakouska (Ortsgruppe Union der Textilarbeiter Österreichs):
Předseda: Adam Hofmann, zapisovatel: Rudolf Petzold, pokladník: Wolfgang Meier
Schůze neurčeny, Spolkový lokál: Hostinec Wolfganga Hofmanna č.p. 128
Činnost: hájení a podpora duševních a materiálních zájmů členů spolku
s vyloučením jakékoliv politické činnosti.

7. Mlýny

Friedersreuth byl na horní a dolní část rozdělen Cínovým potokem (Zinnbach). Na tomto potoce stály 2 mlýny s pilou, a sice Horní mlýn č. p. 31 (Adam Riedel), dříve nazývaný také Pochmühle (volně Drtící mlýn), neboť zde v minulosti byla drcena cínová ruda, a pak Dolní mlýn č. p. 11 (Friederike Wunderlichová).

Více o místních mlýnech naleznetezde.

8. Hostince

Ve Friedersreuthu se nacházelo 6 hostinců, přičemž pouze jediný (März/Rossbach č.p. 130) byl postaven až na počátku 20. století. Byly to:

Hostinec Zur Eiche (U dubu), č.p. 8
Hostinec Zum heiteren Blick (Na krásné vyhlídce), č.p. 18
Hostinec Zur Einigkeit (Svornost), č.p. 42
Hostinec Zu den zwei Linden (U dvou lip), č.p. 65
Restaurace Fritze Zöbische, č.p. 128
Hostinec Rossbach, č.p. 130

Více o místních hostincích naleznetezde.

9. Školství

Na počátku 19. století naléhaly státní úřady na celoroční vyučování. Od roku 1823 byla friedersreuthská dítka vyučována v učebně, která byla k tomuto účelu obcí pronajata ve vhodné usedlosti, ovšem vyučování probíhalo pouze sezóně, tzn. v zimním období. Později nechala obec zbudovat vlastní školní budovu se střešní zvoničkou a hodinami. Škola byla vysvěcena 24. 9. 1893. Zprvu to byla dvojtřídka, od roku 1904 pak trojtřídka. Školní výuka byla ukončena v roce 1946 s odsunem místního obyvatelstva a poté již nebyla obnovena. Školní budova sloužila v poválečných letech jako ubytovna pohraniční stráže. Po zbudování nové kasárny pohraniční roty byla stará školní budova počátkem 70. let zbourána.

Více o školství ve Friedersreuthu naleznetezde.

 

Škola ve Friedersreuthu Škola coby ubytovna pohraniční stráže

Obecná škola ve Friedersreuthu, vpravo s přístavbou - coby rota pohraniční stráže, kolem roku 1960

Zdroj:
Benno Tins – Die eigenwillige Historie des Ascher Ländchens 1977;
J. Tittmann – Heimatskunde des Ascher Bezirkes 1893;
Rossbacher Heimatbuch 1970;
Johann Richard Rogler - Die Orts- u. Flurnamen d. Ascher Bezirkes 1955;

 

Nahoru

Na následující straně naleznete seznam všech domů a jejich majitelů ve stavu v době odsunu v roce 1946.

Kontakt: thonbrunn@gmail.com ⁄ © Slavomír Michalčík 2014