Poštovnictví v Rossbachu - I.

1 2
 

Vývoj poštovnictví v Rossbachu (Hranicích) probíhal následovně:

Do roku 1850 byla v Rossbachu pouze sběrna dopisů (zhruba od roku 1830). Sebrané dopisy pak byly odváženy pravděpodobně na poštovní úřad do Aše.

15. 12. 1850 byla z podnětu místního továrníka Christopha Ranka (* 23. 10. 1814, † 13. 7. 1886) v Rossbachu zřízena poštovní expozitura. Rank se stal také jejím přednostou. Jen díky němu vzniklo poštovní spojení mezi Roßbachem a Olešnicí v Sasku, které obstarávali poštovní poslíčci (psí spřežení). To existovalo až do osmdesátých let 19. století. Takto byla původně přepravována také pošta do Bad Elsteru (pendlující psí spřežení, Rudolf Baumann). Po otevření železniční tratě Rossbach - Adorf 7. září 1906 se tato poštovní služba stala přebytečnou. Poté byla provozována pouze jedna jediná túra, přičemž večerní sběr (dopisní) pošty byl ukončen v 17 hod., a již v 18 hod. musela být odevzdána na poštovním úřadě v Bad Elsteru. Robert Lederer zajišťoval tuto listovní přepravu až do počátku 1. světové války (1914-1918). Poštovní expozitura byla umístěna v domě č. p. 44 (Hlavní ulice, vedle tehdejšího obecního úřadu, který stojí dodnes, č.p. 416). Po přesídlení prvního poštovního úřadu sídlila v tomto domě první rossbašská lékárna. Dům byl zbořen v poválečné době. Následníkem Ranka se stal Wolfgang Ludwig 1882-1883.

1 pošta v Rossbachu

První poštovní stanice v Rossbachu, Hlavní ulice č. p. 44 (druhý dům zleva, vlevo č.p. 416 stojící dodnes)

 

1 pošta v Rossbachu

Detail vjezdu do první poštovní stanice

 

Poštovní úřad III. třídy byl z rossbašské expozitury zřízen v roce 1883. Prvním c. a k. poštmistrem v Roßbachu byl Karl Wichera 1883-1886. (v Aši byl poštovní úřad zestátněn a veden c. a k. pošmistrem (c. a k. = císařský a královský) od roku 1874). Za úřadování Karla Wichera byla 26. 9. 1885 otevřena železnice z Roßbachu do Aše. Poštovní úřad a byt poštmistra se nyní nacházel v domě č. p. 36 (stál zhruba na místě dnešní bytovky ve Sportovní ulici) - tehdejším majitelem byla firma C. R. Müller, do roku 1946 pak Robert Wunderlich, zbourán počátkem 60. let minulého století.

2 pošta v Rossbachu

Druhý poštovní úřad v Rossbachu, č. p. 36

 

Dne 17. 1. 1887 se do Rossbachu nastěhoval c. a k. poštmistr Karl Wagner a převzal poštovní úřad i s bytem po svém předchůdci. Kolem roku 1890 byl poštovní úřad přemístěn do středu obce, a sice do malého domku č. p. 268, který stál v Uebelově parku vedle rodinné vily (nenašel sem žádný dobový snímek, domek se však dochoval dodnes). Majitelem tohoto domku byl Friedrich Uebel.
Roku 1890 byl také do provozu uveden Morseův telegraf. Poštovní úřad mohl již v roce 1892 vykázat následující „rozvahu” (doklad za celý kalendářní rok): Dopisní zásilky: odesláno 58 900, doručeno 65 700; povozní pošta (balíky): odesláno 2 250, doručeno 4 795; telegramy: odesláno 746, doručeno 691; peněžní obrat: příjmy: 253.384 fl., výdaje: 72.479 fl. (fl = rakouský Gulden).

3 pošta v Rossbachu 2018 3 pošta v Rossbachu 2018

Někdejší třetí poštovní úřad v Rossbachu; stav podzim 2018 ‌ © Thonbrunn

 

Postmeister Karl Wagner

Poštmistr Karl Wagner

 

Poštovní úřad II. třídy získal Rossbach v roce 1894. V tomto roce došlo k přestěhování poštovního úřadu a poštmistra do jeho vlastního domu č. p. 446 (poslední německý majitel: Dr. Otto Hofmann, dům stojí dodnes). Zde pošta sídlila do roku 1922. Kolem roku 1900 obdržel poštovní úřad poslední a nejvyšší stupeň I. třídy. Poštovní zásilky nyní byly přepravovány dvakrát denně do Aše. První postilión byl Krippner, 2. Adolf Gamnitzer, 3. Christoph Bloß.
V roce 1904 dorazil do Rossbachu telefon. Nyní se také zvětšily prostory určené k poštovnímu styku a také počet zaměstnanců a poštovních úředníků. Poštovními zaměstnanci byli: Ernst Vogel (1900-1920), Rudolf Baumann (1900-1923), Robert Lederer (1900-1926), Karl Vogel (1907-1940), Gustav Lederer (1919-1938) , Robert Märtyrer (do roku 1946). Asi 10 let před dosažením penze byl Karl Wagner jmenován vrchním poštmistrem. Jeho následovník Rudolph Anton převzal poštovní úřad 25. 10. 1921 a vedl ho do 1. 12. 1925.

4 pošta v Rossbachu

Čtvrtý poštovní úřad v Rossbachu č. p. 446 (označeno šipkou)

 

9. 12. 1922 se poštovní úřad přestěhoval do Uebelova domu č. p. 10, který tehdy stál zhruba vedle dnešní knihovny. Dne 30. 4. 1930 tento poštovní úřad vyhořel a byl dočasně přemístěn do staré fary Na kostelním vrchu č. p. 41., která v té době zela prázdnotou (po zbudování nové fary). Od roku 1926 do 1936 byl v Roßbachu přednostou Hugo Rans.

5 pošta v Rossbachu

Pátý poštovní úřad v Rossbachu byl umístěn v domě č. p. 10 (vyznačeno šipkou)

 

Brand der 5 pošta v Rossbachu

Požár poštovní budovy v č. p. 10 dne 30. 4. 1930

 

6 pošta v Rossbachu

Stará fara Na kostelním vrchu č. p. 41 (označena šipkou), napravo od ní původní rossbašská škola

 

Ve 30. letech nechala obec ve středu městyse postavit nový důstojný poštovní úřad. Jeho stavba byla započata roku 1934. Nová pošta v č. p. 760 byla slavnostně zprovozněna v roce 1936. Tento poštovní úřad je v provozu dodnes. Ředitelství pošt v budově platilo 10 let nájem, a poté objekt přešel do vlastnictví tehdejší Československé státní pošty. Od roku 1936 do července 1938 vedl rossbašský poštovní úřad český poštmistr Vojtěch Němec. Po připojení Sudet k německé Třetí říši vedl poštu až do roku 1939 Eduard Wunderlich, jeho nástupcem pak byl Wenzel Weps a v posledních válečných letech až do května 1945 jakýsi dosazený říšský poštovní tajemník.

7 pošta v Rossbachu

Poslední, sedmý poštovní úřad v Rossbachu č. p. 760 krátce po jeho otevření

 

7 pošta v Rossbachu 2018

Současný stav hranické pošty, jaro 2018 ‌ © Thonbrunn

 

Po skončení války v roce 1945 byl poštovní provoz převzat českými úředníky. Do odsunu původního německého obyvatelstva v roce 1946 měl rossbašský poštovní úřad vést poštmistr Kučera (??). O poválečných českých poštmistrech mi zatím bohužel není známo nic bližšího, budu se snažit co nejdříve tuto skulinu doplnit.

 

Přehled rossbašských poštmistrů:

Č. Poštmistr Služební období
1 Christoph Rank 1850 - 1882
2 Wolfgang Ludwig 1882 - 1883
3 Karl Wichera 1883 - 1886
4 Karl Wagner 1887 - 1921
5 Rudolph Anton 1921 - 1925
6 Hugo Rans 1926 - 1936
7 Vojtěch Němec 1936 - 1938
8 Eduard Wunderlich 1938 - 1939
9 Wenzel Weps 1939 - 194?
10 ?? říšský poštovní tajemník bis Mai 1945
11 Kučera (??) 1945 - 1946 ??
 

Sedm rossbašských poštovních úřadů:

Mapa poštovních úřadů

 

 

... a ještě příklad každodenního provozu rossbašského poštovního úřadu:

Poštovní úřad v Rossbachu zajišťoval poštovní provoz také pro tři sousední obce: Thonbrunn (Studánku), Friedersreuth (Pastviny) a Gottmannsgrün (Trojmezí). Pracovní den „pošťáka” začínal velmi brzy; ve čtvrt na 5 ráno musel být příslušný poštovní zřízenec na nádraží, aby zde vyzvedl došlou poštu; na poštovním úřadě pak bylo provedeno její třídění. Mezitím se v 5 hodin ráno začalo s nakládáním balíků na dostavník; kolem půl sedmé odjížděla pošta do Aše. Občas to bylo dost nebezpečné. V lese mezi Studánkou a Sorgem (Smrčina) občas z houští vyskočil lapka a pokusil se vyškrábat na kozlík k vozkovi. Stačilo však švihnutí biče nebo zamlaskání koňům a dostavník byl v tu ránu pryč. Cenné zásilky a váčky s peněžní hotovostí byly bezpečně uloženy v tajné schránce; tak tomu bylo až do konce 19. století. Po zbudování železničního spojení Aš - Rossbach byly zásilky přepravovány jen z poštovního úřadu na místní nádraží.

Pokračujme nyní s denní šichtou. Kolem 7 hodiny museli být všichni poštovní doručovatelé v úřadě. Každý si roztřídil svůj rajón, převzal od poštovních úředníků peněžní výplatní hotovost a kolem 8 hodiny vyrazil do svého pracovního okrsku. Celkem jich bylo v Rossbachu pět.

Místní okrsek I: střed a jihozápadní část obce, Růžové údolí (Unteres Dorf, Schmalzgrube, Maierhof und Schützenplatz*) - dvakrát denně.

Místní okrsek II: severozápadní část obce (Mitteldorf, Oberdorf, Neustadt, Finke, obere / untere Einöde*) - dvakrát denně.

Místní okrsek III: železniční stanice a celý prostor dnešních Krásňan (Bahndienst, Galgendorf, Pfannenstiel*) - dvakrát denně.

Venkovský okrsek I: Pastviny s okolními samotami, celý prostor někdejšího Gottmannsgrünu - od Kozích hřbetů až po Ebmathskou silnici, včetně Kaiserhammeru, jednou denně, konec kolem 17 hodiny. 1. venkovským doručovatelem byl Ritter z Gottmannsgrünu.

Venkovský okrsek II: oblast od Dolíšky ke studánecké fabrice a celá horní Studánka, jednou denně. Konec tůry v 15 hod odpoledne a následně služba v úřadě do 17 hodiny.

Obvykle bylo nutno ještě roznášet telegramy, a pokud zrovna nebyl k dispozici žádný poštovní doručovatel, zaskakovaly děti poštovních zaměstnanců, které roznášely telegramy místním továrníkům, od kterých byly také často bohatě odměněny.

Pojďme si pomyslně projít pracovním dnem poštovního doručovatele. Ten se objevil u prvního vlaku v 6.45 a převzal vak s penězi, dopisní poštu ve vacích a došlé balíky. Koňským povozem (později tuto přepravu zajišťoval nákladním automobilem přepravce Johann Jäckel z Gottmannsgrünu) pak vše dopravil na poštovní úřad. Zde se mezitím shromáždili ostatní doručovatelé a nastal čilý, razítkováním doprovázený poštovní ruch. Byly zotvírány poštovní vaky, a v přítomnosti poštovního úředníka také peněžní vak. Vše bylo pečlivě roztříděno pro jednotlivé místní i venkovské okrsky a také pro přihrádkovou poštu. Rotříděny musely být také peněžní zásilky. Listonoš sebou musel brát také balíky do hmotnosti 3 kg, každého 9. v měsíci kasíroval rozhlasové poplatky a čtvrtročně pak poplatky za přihrádky a místní i meziměstské hovory. Denně poštovní doručovatel pěšky urazil minimálně 20 km, a to za každého počasí. Pochůzka končila kolem 17 hodiny, ale služba se prodlužovala ještě o vybírání poštovních schránek, následné razítkování, třídění a svazování za účelem uložení do poštovního vaku a překládání balíků. Kolem 18.15 pak byl konečně konec služby. Doručovatel III okrsku musel ještě odpoledne vyzvednout došlou listovní a balíkovou poštu na nádraží a v 18.15 vezl ještě odbavenou poštu a balíky na nádraží. Byla to věru dost náročná služba a poštovní doručovatelé byli velice váženými osobami.

* Původní německé místní názvy, některé byly v poválečné době počeštěny, jiné zanikly spolu s místními částmi, které byly srovnány se zemí

Brieftraeger-Rudolf-Baumann

Rossbašský poštovní doručovatel Rudolf Baumann

Zaměstnanci rossbašské pošty

Zaměstnanci rossbašské pošty v polovině 30. let 20. století
zprava poštovní úředníci 1 - Blaha, 2 - Wenzel Weps, 3 - vrchní poštmistr Anton Rudolph,
doručovatelé 4 - Gustav Lederer, 5 - Wilhelm Schwab, 6 - Karl Vogel, 7 - Bodenteich, 8 - Robert Martyrer,
9 - přepravce Hans Jäckel, chlapi v kloboucích pak jeho kočí, zbytek byli pracovníci telefonní ústředny

Pokračování na další stránce

 
 
1 2

 

Nahoru

Kontakt: thonbrunn@gmail.com ⁄ © Slavomír Michalčík 2014