Datum zveřejnění:
Pokračování z předchozí strany
Přechod k modernímu poštovnímu provozu po roce 1874
17. července 1873 schválilo ministerstvo obchodu přeměnu poštovního úřadu na státní (erární) poštovní úřad se současnou systematizací personálního obsazení, podle něhož mají poštovní manipulační službu zajišťovat státní úředníci a zaměstnanci, zatímco poštovní přepravní služba má být svěřena poštmistrovi, který bude jmenován na základě služební smlouvy. Ašský erární poštovní úřad pod vedením Aloise Čtvrtecky byl zprovozněn 15. 5. 1874. Poštovní úřad se v té době pravděpodobně nacházel stále ještě v prostorách hostince „U zlatého jelena”. V roce 1878 pak byla pošta přemístěna do domu čp. 366 (14) v (dnes již neexistující) Potoční ulici. Dům stával přibližně vedle dnešního bývalého kina (dříve Poštovní ulice / Bachgasse čp. 16). V letech 1878 - 1896 zde sídlil poštovní úřad, telegrafická a celní stanice.
20. 12. 1881 schválilo c. a k. ministerstvo obchodu zřízení neerárního poštovního úřadu na Bavorském (hlavním) nádraží.
12.1.1883 byla otevřena první ašská poštovní spořitelna.
18.7.1884 byla na Bavorském nádraží zprovozněna státní telegrafická stanice. Byla součástí železničního poštovního úřadu.
4. 9. 1886 opouští Aš dosavadní správce pošty Čtvrtečka, a to kvůli jeho přeložení do Klatov. Prozatímním vedením poštovního úřadu byl pověřen jeho asistent J. Hlinak. 4. 8.1887 byl ašským c. a k. poštovním správcem jmenován Anton Heiny, poštovní oficiál z Českých Budějovic. 13. května 1891 přebírá vedení pošty Johann Hlinak, který byl mezitím povýšen na c. a k. poštovního oficiála. Dalšími zaměstnanci poštovního úřadu byli: c. a k. poštovní účetní Gustav Krautstengl (od 5. 12. 1891) a c. a k. poštovní asistent Josef Maurer (od 24. 3. 1890).
15.1.1896 schválila místní c. a k. státní správa nákup domů čp. 236, 237 a 238 za částku 58.000 Guldenů, která měla být poskytnuta z rezervního fondu ašská spořitelny. V jednom z domů měl být umístěn c. a k. poštovní úřad. 29.6 1897 vypsala ašská spořitelna výběrové řízení na přístavbu, ve které měl být umístěn c. a k. poštovní a telegrafní úřad. V roce 1897 pak byl ašský poštovní úřad přemístěn do budovy na Hlavní třídě čp. 236, která patřila ašské městské spořitelně. Ve druhém patře tohoto domu se nacházel služební byt poštmistra. Tato pobočka nesla označení poštovní úřad Aš 1. Pošta na Bavorském nádraží pak byla označena jako poštovní úřad Aš 2. 18.4.1898 byla do objektu nové pošty přemístěna také telegrafní ústředna.
Ašský poštovní úřad na Hlavní ulici čp. 236 - kolem roku 1900, vpravo pak po výstavbě nové spořitelny
Pošta Aš 2 na Bavorském nádraží byla umístěna v pravém křídle nádraží
31.8.1899 byl kvůli zpronevěře odsouzen poštmistr Stober z poštovního úřadu Aš 2.
10.1.1900 byli poštovními expeditory jmenováni c. a k. mechanik Johann Domesle a c. a k. poštovní sluha Georg Hubl. 20.10.1900 byl do Aše přeložen poštovní správce Hans Hlinak.
1.8.1902 byla na c. a k. poštovním úřadě Aš 1 zavedena služba doručování poštovních balíků.
11.5.1911 schválilo ministerstvo obchodu zřízení třetího ašského poštovního úřadu. 1.8.1912 pak byla otevřena poštovní pobočka Aš 3 v novostavbě továrníka Fischera na rohu Sadové a Hlavní ulice (dům stojí dodnes).
Poštovní úřad Aš 3 na rohu Hlavní / Sadové kolem roku 1930,
dobře patrný je tehdejší poštovní štít
Následně jsou uvedeny různé události ašské poštovní historie:
K 1. lednu 1913 byli poštovními oficiály jmenováni Franz Mattgey, Hermann Ludwig a Johann Spranger. Ašský c. a k. poštovní úřad v roce 1913 vykázal kromě běžných dopisních, tiskových a vzorkových zásilek následující množství ostatních odbavených zásilek (bez uvedení jejich ceny): 47.026 doporučených dopisů, 2.530 peněžních zásilek, 10.099 telegramů a 295.651 balíků; kromě toho proběhlo 37.707 meziměstských telefonních hovorů. Vklady na poštovní spořitelně dosáhly výše 8.053.880 korun, poštovními převody bylo odesláno 1.409.961 korun, celkové příjmy utržené za prodej poštovních známek a úhradu poštovních poplatků činily 425,000 korun. V roce 1914 převzala ašská pošta k přepravě: 37.827 doporučených dopisů, 2.273 peněžních příkazů a 315.783 balíků; telegramů bylo podáno 15.331 a doručeno 24.642. Na poštovní spořitelně bylo uloženo 7.838.932 korun, vyplaceno pak 6.672.024 korun. Za poštovní poplatky, telegramy apod. bylo utrženo 438.711 korun.
Na konci roku 1918 vznikla nová Československá republika. C. a k. pošta byla převzata novými českými úřady a poštovní provoz zřizovalo nové ministerstvo pošt a telegrafů. Později byla zřízena Československá pošta s označením Č.S.P. do vedoucích pozic nejrůznějších státních úřadů v Sudetech byli dosazováni čeští úředníci, což vzbuzovalo značné nevole mezi většinovým německým obyvatelstvem.
1. 11. 1919 byl poštovním ředitelem poštovního a telegrafního úřadu Aš 1 jmenován vrchní kontrolor Karl Bruche. Jelikož i v čistě německých oblastech státu byla úředním jazykem vyhlášena čeština, byly v Aši pro poštovní úředníky pořádány kurzy českého jazyka.
Duben 1922: jelikož na všech poštovních schránkách ve městě došlo k odškrábání českých nápisů a státního znaku republiky, pohrozil poštovní a telegrafní úřad - pokud se tyto případy poškozování budou opakovat - odstraněním všech poštovních schránek, čímž by místní obyvatelstvo bylo nuceno odevzdávat poštovní zásilky přímo na poštovních přihrádkách.
II. typ tehdejších meziválečných poštovních schránek, I. typ byl používán již před rokem 1918.
1925: Ašské noviny (Ascher Zeitung) vyjádřily značnou nelibost nad nahrazováním místních německých poštovních úředníků českými zaměstnanci, kteří většinou nedostatečně ovládají německý jazyk a především místní ašský dialekt.
1926: Budova poštovního úřadu na Hlavní ulici čp. 236 se v průběhu let projevila jako malá a tudíž nedostačující. Poštovní ředitelství se obrátilo na město ohledně získání nových, větších prostor. V městské radě a zastupitelstvu vznikly rozpory, jak problém řešit. Měšťané na zastupitelstvu města navrhly zakoupit starou tovární budovu, která stála na jednom z místních náměstí, a přestavět ji na poštu. Majitelem objektu byl továrník Rudolf Adler. Proti tomuto návrhu byla levicová část zastupitelstva. Ministerstvo pošt a telegrafů 20. ledna sdělilo, že obcí navržené prostory v objektu čp. 911 ve čtvrti Peint jsou pro přestavbu na poštovní úřad nevhodné, a podpořilo výstavbu nové moderní poštovní budovy, za podmínek, že město bezplatně poskytne stavební pozemek, dále pak příspěvek na výstavbu v hodnotě 100.000 Kč a sjedná si půjčku ve výši 1,5 milionu Kč s maximální úrokovou sazbou 6 %. Na tyto podmínky městská rada nepřistoupila.
V rámci zákona o snižování počtu úředníků odešel 1. července do důchodu poštovní ředitel Karl Bruche, dále vedoucí 2 a 3 poštovního úřadu Richard Hauk a Emanuel Tauchen, a pomocný úředník Gabriel Engel. Pošta 3 byla coby expozitura sloučena s poštou 1, jejíž vedením byl pověřen vrchní revizor J. Meixner. Na poštu Aš 1 byl v roce 1928 dosazen český ředitel, na poště Aš 2 na Bavorském nádraží k tomu došlo již v roce 1926.
1927: Po dlouhodobém zvažování a nekonečném probírání nejrůznějších návrhů prakticky v každém vydání Ašských novin městská rada konečně na mimořádném zastupitelstvu 25. dubna schválila nákup Adlerova obchodního domu čp. 911 za cenu 800.000 Kč, který má být za dalších 700.000 Kč přestavěn na nový poštovní úřad, pokud státní správa pro tento objekt uvolní roční úrokovou sazbu v hodnotě 90.000 Kč, což by neměl být žádný problém, neboť vedení města počítá s ročním obratem ašského poštovního úřadu v hodnotě 11 milionů korun.
6. září 1928 byla definitivně dokončená nová poštovní budova převzata zástupci státu a 9.9. pak proběhlo přesídlení poštovního úřadu. Přilehlé náměstí bylo přejmenováno na Poštovní. Stará poštovní budova na Hlavní ulici byla po jejím vyprázdnění také přestavěna. Byla v ní zřízena policejní stanice, evidence obyvatel a finanční a stavební úřad. Na konci června byly dodány kabely pro podzemní instalaci telefonních rozvodů, které byly postupně v následných měsících také instalovány, takže 8. listopadu bylo možno připojit jednotlivé telefonní stanice; současně byla přemístěna telefonní ústředna do nové poštovní budovy.
Novým vedoucím ašského poštovního úřadu byl jmenován poštovní ředitel Florian Skřivánek. Na ašském poštovním úřadě bylo zaměstnáváno stále více českých úředníků, jejichž znalost německého jazyka byla tak mizerná, že během poštovního provozu docházelo k neustálým chybám a nedorozumění. Ašský poštovní úřad v roce 1928 odbavil 64.094 doporučených dopisů, 24.265 poštovních zásilek v hodnotě 5.996.713 Kč, 101.027 podání poštovních šeků v hodnotě 106.733.213 Kč a 14.237 telegramů; naproti tomu došlo: 78.789 doporučených dopisů, 130.851 balíků (odesláno jich bylo 140.779), 24.419 poštovních zásilek v hodnotě 7.459.808 Kč, vyplaceno bylo 28.124 poštovních šeků v hodnotě 84.424.739 Kč, a doručeno 18.813 telegramů a 13.284 doručenek. Celkový obrat hlavní pokladny činil 279.886.387 Kč. Bylo spojeno 121.298 meziměstských telefonních hovorů.
Pozdější Poštovní náměstí: vpravo Adlerův obchodní dům čp. 911 - od roku 1927 nový poštovní úřad,
v popředí stará hasičská zbrojnice s věží pro vyvěšení hadic, kolem roku 1910.
Od 1. srpna 1929 jsou poštovní balíky adresátům doručovány, jako před válkou, za poplatek 2 Kč. Rozvoz poštovním vozem na uvedené adresy probíhá denně v půl 9 ráno a v půl 3 odpoledne. Pro doručování telegramů je na ašském poštovním úřadě od podzimu k dispozici nová tiskárna a k razítkování dopisů razítkovací automat.
Na chebském nádraží vyhořel 22. prosince 1932 železniční poštovní vůz, ve kterém se nacházelo kolem 800 vánočních balíků z Aše, Hazlova a Františkových Lázní. Z ašské pošty 1 jich bylo 380, pošty 2 na Bavorském nádraží 80 a pošty 3 v Sadové ulici 83 balíků.
11.-13. července 1936: Ašský spolek sběratelů poštovních známek "Merkur" uspořádal 1. výstavu poštovních známek.
1937: Ašský poštovní úřad zadržel celou řadu konfirmačních blahopřání, neboť na nich byl vyobrazen německý říšský kancléř A. Hitler.
1938: Na ašském poštovním úřadě je zaměstnáno 12 německých a 29 českých úředníků a pomocných zaměstnanců.
Ašské provizorní vydání
Vyhlášení Svobodného státu Aš - 21. září 1938
V pozdních večerních hodinách 21.9.1938 byl vedením místního sekretariátu SdP* (nezákonně) vyhlášen „Svobodný stát Aš” (Freistaat Asch). Předcházelo mu obsazení všech státních úřadů ozbrojenými jednotkami Freikorpsu**. Čeští úředníci a odzbrojení policisté byli soustředěni v místní Turnhalle (dnešní AKS) a později odvezeni do Německa, odkud se zpět do Čech dostali až po několika dnech. Podrobnější popis průběhu zářiových dní na Ašsku naleznete například ZDE.
Ašský Freikorps 1938
21. září 1938 se mezi 17 a 18 hodinou na hlavním poštovním úřadě Aš 1 pod ochranou ozbrojených příslušníků policie shromáždili všichni čeští poštovní úředníci, aby se odsud evakuovali do českého vnitrozemí. Hodlali vyrazit za setmění na velkém nákladním voze pronajatém k tomuto účelu od jedné ašské spediční firmy. Sebou chtěli vzít také veškeré zásoby poštovních známek, úřední razítka a také finanční hotovost, vše již měli nachystané v přepravních bednách. Německý řidič přijíždějící s náklaďákem kolem 21 hodiny k poštovnímu úřadu na Poštovním náměstí však vyhodnotil jejich záměr, odvezl nákladní vozidlo do nedaleké boční ulice a zalarmoval členy místního hasičského sboru a Freikorpsu. Ti obsadili všechny východy pošty. Uvěznění Češi tak ztratili jakoukoliv možnost dostat se bez újmy z obklíčené pošty a posléze se vzdali. Pošta pak byla krátce před půlnocí obsazena místními sudetoněmeckými orgány.
Vedením pošty byl dočasně pověřen služebně nejstarší německý úředník Georg Gemeinhardt. Veškerý styk - telefonický i poštovní - s českým vnitrozemím byl přerušen. Od saské hranice u Vojtanova, přes Výhledy, Goethův kámen a Libou byla vytvořena neprodyšná vojenská zajišťovací linie. Poštovní provoz fungoval pouze směrem do Bavorska a Saska. Vytvořen byl nový nouzový tarif za místní jednoduchou poštovní zásilku (pohlednice/dopis): činil 50 haléřů pro oblast Ašska a 1.20 Kč pak do blízké ciziny. Jelikož však byly záhy vyprodány poštovní známky těchto hodnot, bylo nutno využít zbývajících zásob jiných hodnot a tyto přecenit přetisky. Přetisky bylo opatřeno 5 známek jiných hodnot.
5 známek s přetištěnými hodnotami
Přetisk provedla místní tiskárna Albert Gugath. V prvním vydání byly přetištěny jen známky s hlavou Edvarda Beneše a T. G. Masaryka. Tyto nestačily, tak byly v druhém tisku přetištěny i známky s erbem. Přetisk byl proveden knihtiskem, na druhé straně známky je proto zřetelně vidět vytlačená nominální hodnota. Přetisky měly různé formy, 50 hal tlusté a tenké a 1.20 černé a červené. Současně vzniká řada propagandistických, narychlo vyrobených razítek. Pohlednice s těmito razítky a přetištěnými známkami byly velice populární a prodávaly se s notnou přirážkou k ceně na všech poštovních úřadech Ašska. Jejich výnos, který měl být až 25.000 tehdejších Korun, pak sloužil k financování provozu „Svobodného státu Aš”. Přetiskové chyby a posunuté přetisky u těchto známek se okamžitě staly vyhledávanými raritami mezi sběrateli a nedlouho po zániku tohoto útvaru také předmětem padělatelské činnosti. Podrobný popis „provizorního vydání Aš” lze nalézt na Online magazínu o filatelii INFOLIA.
Pohlednice s propagandistickým razítkem a známkou s přetiskem, 1938
Kuriózní útvar Svobodného státu Aš s vlastní samosprávou trval až do 3.10.1938, kdy celé Sudety - po jejich odstoupení Československým státem v čele s E. Benešem - obsadily jednotky německého Wehrmachtu. Od této chvíle přešla i ašská pošta pod vedení Říšské pošty (Reichspost) a začaly platit německé ceniny a poštovní tarify. Nicméně ještě 7.10.1938 byly na místní poště oraženy poslední korespondenční lístky se známkami s přetisky a propagačními razítky.
Poznámka: podobné provizorní přetisky byly realizovány v celé řadě měst tehdejších Sudet, jako např. v Karlových Varech, Rumburku, Liberci a jinde.
* SdP: Sudetendeutsche Partei (Sudetoněmecká strana), v roce 1938 nejsilnější politická strana v tehdejším Československu.
** Freikorps: Dobrovolný sbor - Německem vyzbrojované skupiny místních obyvatel bojující proti státní moci Československého státu.
1938: Od 8.10.1938 platí na celém území Sudet pouze říšsko-německé poštovní známky. Ředitelem pošty v Aši byl jmenován vrchní poštovní úředník Rudolf Vogel
1940: 1. února nastupuje na pozici vedoucího ašské pošty 1 vrchní poštmistr Große-Kreul. 15. června nastoupily na poště Aš 1 první tři ženské doručovatelky, které nahradily k vojsku odvedené doručovatele. Od 1. srpna nese ašský poštovní úřad úřední označení "Asch-Egerland" (Aš-Chebsko). Proti tomuto označení vznesl ašský starosta námitku, neboť Aš nepatří do Chebska ani geograficky ani demograficky. Navrženo je označení "Asch-Westsudetenland" (Aš-Západní Sudety), které bylo posléze taky úředně schváleno. Zaměstnanec na poštovní přehrádce Josef Ryba z Plesné, který na poště Aš 1 zcizil vojenský polní balík, byl mimořádným soudem v Litoměřicích odsouzen na 3 ½ roku věznice.
Označení poštovních úřadů v okrese Aš
Poštovní úřady v okrese Aš jsou od nynějška označeny takto:
1.) Asch - Westsudetenland (Aš - Západní Sudety).
2.) Neuberg - Kreis Asch (Podhradí - okres Aš).
3.) Schönbach - Kreis Asch (Krásná - okres Aš).
4.) Haslau - Kreis Asch (Hazlov - okres Aš).
5.) Roßbach - Kreis Asch (Hranice - okres Aš).
První automat na poštovní známky s vhazováním mincí byl umístěn na domě pana Tinse - na rohu Karlovy ulice a Schillerova náměstí (nacházelo se v prostoru mezi dnešní knihovnou a pomníkem Goetha).
1941: Zaměstnanec pošty Josef Draxler, bytem v Mokřinách, byl kvůli krádeži vojenských polních zásilek na poště Aš 2 odsouzen na tři roky vězení. Podatelna balíků na poště Aš 1 byla kvůli přestavbě delší dobu uzavřena. Balíky bylo po tuto dobu možno podávat na poště Aš 3 v Sadové ulici. Poštovní úřad Aš 1 byl přestavěn podle nacionálně-socialistických principů fungování. Byl přitom vytvořen vznosný pracovní prostor. Prostorové uspořádání nyní plně vyhovuje svému účelu, zmizela posuvná skleněná okna. Nové prostory byly slavnostně otevřeny za přítomnosti krajského předáka německé pracovní fronty Huberta Birkeho. Od 1. srpna je na všech nově vydaných poštovních známkách portrét Vůdce. Dosud byl na poštovních známkách vyobrazen někdejší kancléř Hindenburg.
1942: Od letoška jsou na poštovním úřadě Aš 1 všechny poštovní zásilky označovány reklamním poštovním razítkem města Aš. Na tomto razítku je uvedeno "Aš - Západní Sudety - Hlavní sídlo textilního průmyslu v západních Sudetech". Toto reklamní razítko navrhli městu zástupci ašského textilního průmyslu. Náklady spojené s jeho výrobou a propagací činily 537 Říšských marek. Roznos listovních a balíkových zásilek v Aši již delší dobu zajišťuje prakticky výhradně ženský personál.
Ašské propagační razítko 1942
1945: Ihned po skončení války je otevřena pouze hlavní pošta Aš 1 na Poštovním náměstí, pošta Aš 2 a Aš 3 jsou uzavřeny. Přijíždějí čeští úředníci, požívají se provizorní poštovní a vylámaná německá razítka (viz následující str.3, pol. 27-28). Pošta Aš 3 v Sadové ulici je pak definitivně zrušena k 24. srpnu 1946. Poválečná historie pošty Aš 2 na Hlavním nádraží mi není známa, pošta byla zrušena pravděpodobně na počátku 50. let 20. století.
29. listopadu roku 1961 je pak obnovena a nově otevřena pošta Aš 2 na rohu dnešní Hlavní a Majakovského, která byla v provozu do konce loňského roku 2023. Od 1.1.2024 je tato pobočka z úsporných důvodů definitivně zrušena.
Pošta Aš 2 - 2022
Zdroje::
Chronik der Stadt Asch 1895 - 1942, Band I. / II.;
Benno Tins – Die eigenwillige Historie des Ascher Ländchens 1977;
Archiv für deutsche Postgeschichte, Heft 1/1979;
Die Briefmarken und Sonderstempel des Sudetenlandes, Dresden 1939;
Hugo Hörr - Postwertzeichen des Sudetenlandes, Dresden 1940;
Pokračování na následující straně