Aktualizace:
Z deníkových záznamů Wilhelma Wagnera
Ascher Rundbrief 1950/19
12. 4. 1945 - Z Aše přichází zprávy, že město je postřelováno hloubkaři.
13. 4. - V noci projíždí obcí německé oddíly s tanky a děly směrem na Aš. Domníváme se, že budou bojovat s Američany, kteří již překročili pohoří Smrčiny. Během následujících nocí se však tyto oddíly táhnou opět zpět ve směru na Bad Elster.
15. 4. - Aš je bombardována.
16. 4. - Američtí hloubkaři letí těsně nad střechami obce. Nestřílí však.
18. 4. - Německé jednotky nacházející se v obci odjíždějí, takže Neuberg zůstává neobsazen.
20. 4. - Narozeniny Hitlera. Pozoruji první vracející se vlaštovky. Kolem poledne přichází zpráva: americké tanky stojí na křižovatce u barevny Jäger, přijeli z Rossbachu. Pojedou dále směrem Aš nebo na Neuberg? Brzy nato přichází další zpráva, že pokračují na Aš.
Kolem 21 hodiny vypadává elektrická energie, sedíme ve tmě. Bylo zasaženo vysokonapěťové vedení Vernéřov-Dolní Paseky-Neuberg.
21. 4. - Neuberg je obsazen malým americkým oddílem s jedním samohybným dělem. Nejprve obsadili úřadovnu starosty, kde vše prohledali. Starosta neúřaduje a odebral se domů. Tam ho
22. 4. vyhledal velící americký důstojník a přikázal, že do ranních 8 hodin příštího dne musí na každém domě viset bílá vlajka, jinak bude obec ostřelována. Jelikož se v obci nenacházel žádný německý voják bylo rozhodnuto, že se Neuberg vzdá. Okamžitě bylo vyhlášeno, že do 23. dubna do 8 hodin ráno bude na každém domě viset bílá vlajka, což bylo také provedeno. Američané v zahradě obecního úřadu postavili dělo a neustále s ním stříleli do prostoru Hainbergu, kde se pohybovali jednotliví němečtí vojáci.
23. 4. - Bílé vlajky visí na všech domech. V dopoledních hodinách přivážejí Američané těžké kulomety a postřelují prostor Hainbergu. Jsou prohledávány všechny domy. Musí být odevzdány všechny zbraně, fotoaparáty a dalekohledy. Pušky jsou ihned rozbíjeny o obrubníky. Z fotoaparátů a dalekohledů si vojáci vybírají, co se jim líbí a přivlastňující si je. Na hromadě leží rozbité vojenské pušky. Později se Američané ubytovávají v Adlerově bytovce. Také v domy s dobrým výhledem na Hainberg a Elm (tehdejší místní část) obsazují vojáci.
24. 4. - V noci přijíždí z Dolních Pasek na motorce německý voják s pancéřovou pěstí. Měl doručit zprávu z Vernéřova do Doubravy. Aniž by tušil, že je Adlerův dům obsazen Američany, projížděl kolem a byl zastřelen z okna domu. Během dne se od Hainbergu plížil další německý voják, byl však spatřen a taktéž zastřelen. V noci zazněl hlasitý výbuch, poté bylo opět ticho. Ráno bylo zjištěno, že z Hainbergu byl odpálen nějaký granát, jehož střepiny rozbily okna v několika domech. Elektřina opět funguje.
25. 4. - V obci je klid.
26. 4. - Nádherný jarní den byl náhle narušen nenadálým dopadem dělostřeleckého granátu, který naslepo zasáhl Schindlerův mlýn. Další granát dopadl na sousední dům sedláka Uhla, kde prorazil střechu a oknem dopadl před dům, kde explodoval a amputoval nohu jednomu mladému uprchlíkovi, který zde štípal dřevo. Mládenec byl ošetřen americkými saniťáky a dopraven do ašské nemocnice, kde posléze zemřel. Jak bylo zjištěno, granáty přilétly z německého děla, které bylo umístěno na Wachtbergu u Doubravy a mělo za cíl zničit americké dělo zakopané na zahradě místního obecního úřadu.
— Těžký americký tank s namontovaným válcem a radlicí přijel na nedaleké rovné pole, kde začal upravovat plochu pro polní letiště.
27. 4. - Kolem poledne projíždělo obcí několik lehkých samohybných děl, které náhle spustily ohromující palbu směrem horní zámecký park a Elm, kde byli spatřeni němečtí vojáci. Jeden z nich byl palbou zabit. Tlaková vlna rozbila veškerou skleněnou výplň oken našeho domu. Jedno dělo zřejmě ráže 8 cm pálilo směrem na Doubravu, patrně chtělo umlčet německé dělo střílející z prostoru Wachtbergu. Přitom byla ustřelena koruna komínu Adlerovi továrny.
Palba trvala asi hodinu a poté se samohybná děla opět stáhla, tedy nezaútočila ve směru na Doubravu. O něco později se přihnala silná bouřka s krupobitím, které jsem dosud nezažil. Silný proud vody sebou strhával dělostřelecké nábojnice, spadané kroupy a rozmlácené pušky.
28. 4. - Opět dělostřelecká palba od Doubravy, nedostřelila však již k Schindlerovu mlýnu. Německé dělo zřejmě po včerejším ostřelování Američany změnilo svou polohu. Dělostřelecké granáty dopadaly především u Adlerovy bytovky a na upravované polní letiště. Na ulici bylo zraněno jedno místní děvče. Američtí saniťáci se o něho postarali. Očekával jsem, že palba zasáhne i náš dům, ale po nějaké době opět nastal klid.
29. 4. - První neděle bez masa.
30. 4. - Na polním letišti přistála dvě malá letadla.
1. 5. - Americká pěchota prošla Neubergem, naštěstí se zde neubytovala. Obsadila Adlerovu továrnu, prohledala Kopaniny a Doubravu, kde pátrala po německých vojácích, a poté pokračovala dále do Bad Elsteru. V prostoru Olešnice-Adorf je zakopáno německé vojsko, které klade značný odpor. Americká pěchota se skládá z bělochů a černochů. Dorazilo a bylo rozmístěno těžké dělostřelectvo. Jedna baterie ve Wiesentalu u Nového mlýna, další pak u Künzelovo továrny a u Teichmühle.
2. 5. - Rádio hlásilo úmrtí Hitlera.
3. 5. - Po setmění začalo pálit dělostřelectvo. Dělostřelba trvala bez přestání až do ranních hodin. Země se třásla a všechna děla pálila ve směru na Adorf. Další noc dělostřelba pokračovala stejným způsobem. Německé vojsko zřejmě již žádná děla nemá, neboť nikdo palbu neopětoval. Jinak by zřejmě z Neubergu zbyla jen halda sutin.
5. 5. - Rádio hlásí německou kapitulaci. Americká děla a letadla opouští Neuberg. Zůstal jen malý okupační oddíl a rozvody roztahané dělostřelectvem. Kromě dvou již zmíněných tří německých vojáků byli v horní části obce zastřeleni ještě další dva vojáci, kteří se snažili přiblížit k obci. Všech pět válečných obětí bylo pochováno na místním hřbitově za účasti starosty. Jejich pochování o několik dní později zaznamenal ašský farář. Jejich příbuzní nemohli být uvědomeni. Na americké straně byl v průběhu bojů zaznamenán jeden těžce zraněný. Nyní válečná vřava utichla, život jde dále. Místní politický předák byl Američany zatčen a odveden do soudního vězení v Aši. Starosta zůstává v úřadě, stejně tak i jeho sekretářka. O roztahané dráty se Američané nestarají. Nějaký kus občas zmizí, aby se pak objevil jako měděná anténa na střeše. Pomalu se dostavují různé obavy. Zásoby pomalu dochází, nedostává se potravin. Vyvstala také otázka, zůstanou zde Amíci nebo přijdou Češi? Hovoří se o lázeňském trojúhelníku, kterého se Američané nebudou chtít vzdát. Také sami američtí vojáci, když s nimi místní obyvatelstvo hovoří, míní, že jednou obsazené území jen tak neopustí. Rádio na toto téma mlčí, názory jsou různé. Z českých oblastí přichází zprávy o hrůzných zvěrstvech, která jsou páchána na německých vojácích, především na zraněných v lazaretech, a také na německých civilistech.
25. 5. - Američtí vojáci přes noc odjeli. Kabelové rozvody zde nechali. Ukrajinci, kteří pracovali na statku Sorg, poráží tamní dobytek a zpíjejí se do němoty. Jiní táhnou od statku ke statku a ohrožují jejich obyvatele. To však dělali, i když tu ještě byli Američané.
Americký voják u obecní cedule v dubnu 1945
Začátek června - Dorazil oddíl Čechů ve zcela nových uniformách. Mají na rudé insignie a vázanky. Starosta jim vyhradil k ubytování hostinec „Paradies”. Chovali se velmi slušně a uctivě. O tři dny později je nahradili Slováci. Ti na sobě měli nejrůznější staré německé uniformy. Zprvu jsme je považovali za německé vojáky. Při příchodu však začali zpívat česky. O další dva dny později dorazili mladí čeští četníci a financové. Jeden starší financ se usadil na obecním úřadě jako „Komisař”. Starosta smí úřadovat pouze v jeho zastoupení a podle jeho pokynů. Komisař se k němu zprvu choval velmi stroze, nakonec se však uráčil hovořit s ním německy. Jako sekretářku si přivezl rodilou Češku, jeden komunista z Kamenné se stal obecním sluhou. Dorazil také český poštmistr, dva listonoši a několik dalších českých civilistů. Ti z nejlepších nových domů vyhodili jejich obyvatele a usadili se v nich.
9. 7. - Starosta intervenoval u komisaře kvůli tomu, že financové se stravují u Riedela, aniž by mu platili. Komisař se nato hrozně rozčílil a zbavil ho úřadu. V této době se nad námi začala stahovat černá mračna, ačkoliv nebe bylo bez mráčku. Všichni byli velmi nervózní. Byli jsme odříznuti od vnějšího světa a nedostávalo se nám žádných zpráv, takže jsme byli velmi překvapeni úplným zatměním slunce v průběhu tohoto dne.
Následující týdny a měsíce probíhaly, jako i jinde, ve velmi nervózním napětí. V Neubergu se Češi nedopouštěli žádných výrazných zvěrstev. Došlo však k celé řadě zatčení, jejichž oběti byli transportováni do sběrného tábora „Tell” (v blízkosti Selbské celnice). Ženám bylo přikázáno, aby se dostavily ke žním na statek Sorg, kam byly hnány ozbrojenou stráží, která jim sprostě nadávala.
15. 10. - Starosta byl zatčen z pověření ašské úřadovny a odvezen do sběrného tábora „Tell”, poté do Třemošné. Udal ho jeden „Němec”, který oznámil, že „starý” starosta z Neubergu je stále na svobodě. Již dlouho máme potravinové lístky s přetiskem „Němec”. Výše přídělu nám není známa, víme jen, že příděly jsou velmi malé. Sůl schází celou dobu zcela. Hub je nedostatek, řepy také. Řada rodin žije celé týdny téměř jen z toho. Zprvu jsme musely my Němci nosit žluté, poté bílé pásky na rukávech. Proti tomu si bezvýsledně stěžovali i někdejší Sociální demokraté. Radiopřijímače, sbírky známek, zlato a stříbro, motocykly, automobily, sportovní zboží a všechny ostatní cenné věci jsme musely odevzdat již při příchodu Čechů. Na ukradených motorkách se zabili jeden listonoš a jeden financ, jeden četník si zlomil nohu, druhý se pak těžce zranil.
V prvním kvartálu roku 1946 pak započal odsun.