Thonbrunn
Útržky z historie Ašského výběžku
Einiges aus der Geschichte des Ascher Ländchen
Poslední aktualizace: 01.01.2021
Pokračování z předchozí stránky
Od roku 1809 existovala bavorská pošta také v Hofu a poštovní oblast Thurn-Taxisů tak již nesousedila přímo s Ašským panstvím. Zvláštní bylo, že se poštovní úřadovna Thurn-Taxisů v Aši udržela – coby strategické „předmostí“ – až do roku 1818. Dne 18. října tohoto roku došlo generální ředitelství Thurn-Taxisů ve Frankfurtu k závěru, že Ašský celní poštovní úřad, který byl vydržován 280 guldeny a 48 krejcary, se z důvodu minimálního poštovního styku již nerentuje, zejména když Česká pošta nyní bude jezdit do nové, zmenšené poštovní oblasti Thurn-Taxisů v Thüringenu přes Schleiz, mimo ašskou poštovní stanici. Proto byl učiněn návrh tuto poštovní stáj zrušit. Od roku 1819 se tak v Aši nacházel pouze c. k. celní poštovní úřad. Povýšení na poštovní úřad bylo Prahou inicializováno již v roce 1817.
Po smrti Johanna Gottlieba Langeinricha mladšího převzal v roce 1849 vedení ašského poštovního úřadu jeho nejmladší syn Franz, který ho spravoval až do jeho zestátnění. Tím pak byla završena téměř 200letá záslužná činnost této poštmistrovské rodiny v Aši. Franz Langeinrich si po roce 1874 vedle svého hotelu Pošta ponechal také ašskou poštovní stáj, která však v počínajících časech rozvoje železnice brzy ztratila na významu.
Paní Langheinrichová působila v Aši coby poštmistr až do své smrti v roce 1792. Po smrti své matky převzal vedení ašské pošty tehdy sedmnáctiletý Johann Gottlieb mladší, který ji spravoval až do roku 1849. Byl bezpochyby nejvýznamnějším potomkem ašské poštmistrovské rodiny a patří - vedle Johanna Michaela Widmanna z Chebu - k největším poštmistrovským osobnostem v severozápadních Čechách. Díky své důvěrné známosti s Goethem, který u něho v Aši často během svých cest do českých lázní nocoval, a se kterým si také dopisoval, se Langheinrich dostal také do krásné literatury. Během svého více než padesátiletého působení v úřadě (v letech 1792-1818 ve zdvojené funkci) zaměstnával poštovní úřad v Praze a Řezně stále novými projekty, které prosazoval s neoblomnou vytrvalostí, přičemž bylo jedno, zda se jedná o nové tranzitní komunikační spoje, plány nových silnic, nově budovaná nebo překládaná poštovní spojení, nebo jeho soukromé záležitosti. O jeho neúnavné činnosti by se dala sepsat samostatná práce.
Pokračovaní na další stránce
Kontakt: thonbrunn@gmail.com ⁄ © Slavomír Michalčík 2014