Friedersreuth / Pastviny


Zveřejnění / aktualizace:

Ve Friedersreuthu / Pastvinách byly 2 mlýny, Horní a Dolní. Byly od sebe vzdáleny asi 1,2 km. Ležely na stejném potoce Zinnbach (Cínový - dnes Lužní potok) a využívaly stejné rezervoáry (Schützteich a mladší Fuchsteich) a stejný mlýnský náhon. Oba rybníky dávno zanikly - díky socialistickému hospodaření místního JZD. Dochovaly se zbytky mlýnského náhonu. Potok dodával oběma mlýnům dostatek vody, takže zde neexistovalo žádné pevně dané vodní právo, v tomto případě se jednalo spíše o „zvyklostní právo“, které bylo, především u Horního mlýna, staré několik set let. Oba mlýny provozovaly jako vedlejší činnost pily a měly vlastní kamenné pece na pečení chleba. Pojaly cca. 20 chlebů. V Horním mlýnu se tato pec nacházela v průchodu z obytné do hospodářské části mlýna. U Dolního mlýna byla pec přizděna zvenčí a bylo ji možno obsluhovat z předsíně. V obou mlýnech měly pečení chleba na starosti babičky, tzn., zadělávaly těsto na chleba a přidávaly do něho tehdy velmi populární semínka fenyklu, která dodávala místnímu chlebu typickou vůni. V okolí Friedersreuthu se pěstovalo především žito a pekl se tudíž velmi chutný žitný chleba. Mlýnský rybník měl prakticky dvě stavidla, jedno na přepadu do Cínového potoka a druhé pak na odbočce do mlýnského náhonu. Oba mlýny byly provozovány až do odsunu původního německého obyvatelstva v roce 1946. Dolní mlýn byl zbořen hned po roce 1948, neboť se nacházel přímo na bavorské hranici, Horní mlýn pak v průběhu 50. let 20. století se zbytkem spodní části Friedersreuthu. Většina domů zde byla rozebrána slovenskými sezónními zemědělskými dělníky (namísto výplaty, dostávali pouze stravu a ubytování) a odvezena ze železniční stanice Studánka v nákladních vagónech na Slovensko.


Mapa z roku 1841

Mapa stabilního katastru z roku 1841; © ÚAZK

Letecké snímkování z roku 1948

Výřez z leteckého snímkování z roku 1948


1

Horní mlýn - Johann Wunderlich, č. p. 31

V raných dobách byl tento mlýn nazýván Pochmühle (rudný mlýn) a byl používán k drcení nerostů získávaných při těžbě cínu, odtud také název místního potoka Zinnbach (Cínový potok - dnešní Lužní). Již na konci 30leté války je na tomto místě zmiňován Prkenný mlýn (v originále Schneidmühle a později Brettmühle) na řezání dřeva, ze kterého posléze vznikl klasický mlýn na mletí obilí. V polovině 19. století se tehdejší majitel mlýna dostal do finanční nouze a mlýn se zemědělskou usedlostí získal otec Adama Riedela. Jelikož starý mlýn byl v dosti dezolátním stavu, byl stržen a zbudován nový, do kterého se posléze přiženil Johann Wunderlich. Ten ho provozoval až do odsunu. Ve 40. letech 20. století byl mlýn modernizován a vybaven vodní turbínou. K mlýnu patřily také okolní polnosti, které mlynář při své živnosti obhospodařoval. Rodina se asi měla co ohánět.

Dnes tento mlýn připomínají pouze zbytky základového zdiva a mlýnského náhonu.

Horní mlýn Friedersreuth

Výřez z dobové pohlednice, horní mlýn je vyznačen šipkou

Horní mlýn 2015 Horní mlýn 2015

Zbytky vyústění na Francisovu turbínu, vpravo zbytky rozvalin; © Thonbrunn 2015

Horní mlýn 2015 Horní mlýn 2015

Zbytky přívodního náhonu nad bývalým Horním mlýnem a vpravo dolního odvodu směrem k Dolnímu mlýnu; © Thonbrunn 2015


2

Dolní mlýn - Hubert Wunderlich, č.p. 11

Vznikl počátkem 19. století pravděpodobně ze stávající zemědělské usedlosti. Zprvu sloužil k průmyslové výrobě šindelů. Obytná část byla postavena z vepřovic a strojovna vlastního mlýna byla dřevěná. Provoz tohoto mlýna byl zajišťován svrchním pohonem. Nebylo zde možno instalovat turbínu, neboť to nedovoloval malý spád náhonu. Poslední majitel mlýna Hubert Wunderlich ho ve 30. letech 20. století přesto zmodernizoval a nechal instalovat nové vodní kolo. Jeho otec přestavěl štípací mlýn na mlecí, přičemž potřebné mlýnské kameny přivezl potahem až z Chomutova. Během převozu došlo k přelomení jednoho z kol potahu, které pak muselo být na místě opraveno. Při zdvihání několika metrákového mlýnského kola praskla mlynáři srdeční céva a ten na místě zemřel. Vdova Klára pak vedla mlýn až do plnoletosti syna Huberta, který se pak stal majitelem tohoto mlýna. Také k Dolnímu mlýnu patřily přilehlé polnosti, které bylo nutno obhospodařovat.

Mlýn byl zbořen hned v první vlně, na konci 40.let 20.století, neboť se nacházel přímo na statní hranici s nepřátelským imperialistickým Německem. Dochovaly se zbytky základů této usedlosti, dobře patrný je i někdejší mlýnský náhon. V okolí se dodnes nachází komunistické zátarasy z ostnatého drátu, které se budovaly v kritických místech za železnou oponou, kdy se plot nacházel v bezprostřední blízkosti hranice (běžně byl vzdálen i několik kilometrů) a hrozilo, že šťastlivci, kteří ho překonali a nebyli přitom rozstříleni, rozsápáni psími bestiemi nebo zabiti elektrickým proudem, vítězně doběhnou za hraniční kámen dřív, než budou dopadeni hrdinnými strážci našeho klidného spánku. Tak bacha na oblečení, budete-li se v tomto prostoru motat, abyste si neroztrhli nové gatě, jako já!!

Untere Mühle Friedersreuth

Celkový pohled na Dolní mlýn, vlevo patrný mlýnský náhon, vpravo statek v sousedním Bavorsku

Untere Mühle Friedersreuth

Dolní mlýn, v popředí přístavba zmiňované chlebové pece

Untere Mühle Friedersreuth

Dvůr Dolního mlýna ve 30. letech 20. století

Dolní mlýn 2015 Dolní mlýn 2015

Zbytky Dolního mlýna; © Thonbrunn 2015

Dolní mlýn 2015

Někdejší náhon Dolního mlýna; © Thonbrunn 2015