Zveřejnění / aktualizace:
Újezdský mlýn - Egon Korndörfer, č. p. 6
V bývalé obci Újezd byl jen jeden mlýn. Nacházel se nedaleko nejzápadnějšího bodu dnešní České Republiky, tudíž to byl nejzápadnější mlýn bývalého Rakousko-Uherského mocnářství a pozdější Československé republiky.
Prvně je zmiňován v roce 1648 v souvislosti s tehdejším řemeslným řádem. Mlynářem na Újezdě byl tehdy Andreas Fischer. V roce 1665 je pak mlýn uveden v bayreuthském popisu pohraniční oblasti hejtmanství Hof.
V průběhu doby docházelo - dle příslušných záznamů - k různým změnám majitelů tohoto mlýna. Nelze však s jistotou říci, zda šlo skutečně o prodej, či jen pronájem.
Dne 12. 10. 1735 prodala Margaretha Korndörfferin, se souhlasem a za asistence svého tchána Adama Korndörffera, Johannu Ludwigenovi z Engerlein (tehdejší část Štítar) svůj mlýn a usedlost v Mehringu, zvláště pak právo na mletí a provozování pily za 1600 guldenů.
Dne 29. března 1822 prodává mlynářský mistr a sedlák Johann Erhard Korndörfer z Mähringu svému synovi Johannesi Korndörferovi, mlynářskému a tesařskému tovaryši, svůj statek čp. 6 o výměře 19 jiter 500 centýřů, jehož součástí je vodní mlýn s mlecím, drtícím a řezacím ústrojím za 2500 guldenů. Povinností vůči vrchnosti v Oberneubergu je platit každoročně na Sv. Michala 8 guldenů 45 krejcarů, jednodenní účast na žatvě a ½ dne orání, poskytnutí ubytování a stravy vrchnostenským lovcům během lovu v místním revíru. Vlastník pozemku má nárok na 200 guldenů odúmrtného a 10 % dávky při každé změně vlastnictví.
Kolem roku 1835 mlýn vyhořel a musel být znovu vybudován.
Posledním majitelem byl Egon Korndörfer. Kromě 11 hektarů zemědělské půdy a 4 hektarů lesa patřila k mlýnu pila a velký mlýnský rybník Herrnteich (Panský), který bylo možné samostatně přehradit. Herrnteich se objevuje již na Bauerově mapě z roku 1716. Zetdwitzský inventář z roku 1740 uvádí "Újezdský potok na panském rybníku", který patřil Ašskému poplužnímu dvoru a byl, coby ochranný rybník, pronajímán újezdskému mlýnu.
Kromě Egona Korndörfera, jeho ženy Emmy a otce Georga žili ve mlýně jeho bratr Wilhelm a jejich děti Reinhold, Emil a Alfred. Alfred padl v únoru 1945 v německém pohoří Eifel. Rodina byla v roce 1946 odsunuta.
Život Egona Korndörfera skončil tragicky. Koncem března 1946 byl mlynář naposledy spatřen živý na cestě k Herrenteichu. Druhý den ho hledali všichni obyvatelé vesnice a nakonec ho našli pod ledem rybníku Herrnteichu. Nikdy se nevyjasnilo, zda šlo o nešťastnou náhodu, nebo zda mlynář odešel ze života dobrovolně. V té době se často stávalo, že lidé neunesli vydědění a následné vyhnání ze své vlasti, a spáchali sebevraždu.
Mlýn byl - stejně jako zbytek vesnice - v roce 1953 vyhozen do povětří českou armádou. Dnes jsou z něj patrné jen zbytky základů a mlýnského náhonu. Historii obce Mähring (Újezd) naleznete ZDE.
Před někdejším mlýnem se od roku 2008 nachází "Most Evropy", který symbolicky propojuje Českou Republiku se sousedním Bavorskem.
Textový zdroj: Kronika obce Újezd od paní Irmgard Heinlové, 2007 - německy;
Místní názvy v Ašském výběžku od Richarda Roglera, 1955 - německy;