Zveřejnění / aktualizace:
Röthenmühle, č.p. 61
Tento mlýn byl jediný v Horních Pasekách. Nacházel se v jihovýchodní části, na hraničním potoce Röthenbach. Mlýn nesl postupem doby různé názvy. Jako mlynář na Röthenmühle (Rothenmühle) je roku 1639 a 1640 zmiňován Hans Diener a roku 1645 pak Andreas Diener (Brambašská matrika). V knize pokřtěných ašského evangelického kostela (13. 5. 1654) je zanesen „Hans Ludwig na Reidemühl”, a od té doby byl na tomto odlehlém mlýně prastarý mlynářský rod Ludwigů, a to až do jeho vyhoření v roce 1894. Mlýn poté již nebyl obnoven. Ještě v roce 1945 tu měly být jeho zbytky ve výšce přízemí, zarostlé hložím a kopřivou.
Původní název mlýna byl zřejmě Reidemühl. Na Bauerově mapě z roku 1716 se jmenuje „Rotemühl”, v Zedtwitdském soupisu z roku 1740 „Rottenmühl, Rötenmühl”, v roce 1782 „Rothemühl”, na Ferdinandově mapě z roku 1845/46 „Röthen M.”, na Büchnerově mapě 1870 „Rothen-Mühl” a v Tittmannově vlastivědě z roku 1893 „Röthenmühle na saské hranici, č.p. 61”. Ke zkomolení Reidemühle mohlo dojít při přepisu názvu mlýna cizím duchovním, který nerozuměl místnímu dialektu, a zapsal mlýn jako Rötenmühle, zřejmě s ohledem na kolem protékající potok Röthenbach. Mlynářský rod Wunderlichů, alias Rot, z Dolní Krásné (Unterschönbach - Rotenmühle) nebyl na tomto mlýně prokázán.
Název Rottenmühle (1740) mohl být odvozen také od německého výrazu rote, rotte = což volně znamená zástup, společenství, pořádek, pořadí, v jakém bude používáno určité zařízení (zde mlýnice). Vždyť mlýn byl jediným v obci; proto muselo být během mletí dodržováno určité pořadí.
Mlýn měl v roce 1894 vyhořet a poté již nebyl obnoven. V roce 1945 se zde měly nacházet metrové zbytky původního kamenného zdiva zarostlé kopřivami a nálety. Dodnes jsou na místě patrny základy stavení a sklepní prostory.
