Datum zveřejnění:
Ve Friedersreuthu / Pastvinách se před druhou světovou válkou nacházelo 6 hostinců, ze kterých se do dnešních dnů nedochoval žádný.
| č. | čp. | Hostinec | 1893 | 1906 | 1930 | 1941 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1 | 130 | Gasthaus März | x | Wenzel März | Helene Hundhammer | Otto Hundhammer |
| 2 | 128 | Restauration Fritz Zöbisch | x | Wolfgang Hofmann | Christian Martin | Aktienbrauerei Asch Franz Zöbisch (N) |
| 3 | 42 | Gasthaus Zur Einigkeit | Johann Müller | Wolfgang Müller | Emma Müller | Ernst Müller |
| 4 | 18 | Zum heiteren Blick | Johann Merz | Adam Ludwig | Richard Müller | Richard Müller |
| 5 | 65 | Zu den zwei Linden | Johann Hofmann | Johann Hofmann | Matthias Pompl | Thekla Pompl |
| 6 | 8 | Gasthaus Zur Eiche | Gustav Richter | Reinhold Richter | Friederike Hammer | Dora Schmidt |
| Celkem | 4 | 6 | 6 | 6 |
Výřez z leteckého snímkování z roku 1948, jednotlivé hostince jsou označeny šipkami a čísly.
1
Gasthaus Wenzel März, č.p.130
Tento hostinec byl postaven na počátku 20. století a nacházel se na místě dnešní chaty dětského tábora. Měl taneční sál a zahradní restauraci. Scházela se zde řada místních spolků. Před 1.světovou válkou pan März hostinec prodává Otto Hundhammerovi, který ho přejmenoval na Gasthaus Rossbach. Provozován byl až do roku 1946.
Kdy byl zbourán se zatím nepodařilo zjistit, v roce 1967 ještě údajně stál.
Hostinec Wenzel März, vpravo vzadu Bohnelteich (Dolíška)
Ten samý hostinec, jen s pozdějším (posledním ) majitelem, kterým byl Otto Hundhammer (40.léta 20.století)
Stejné místo jako na prvním fotu, jen o nějakých 100 let později; © Thonbrunn
2
Restauration Fritz Zöbisch č.p.128
Tento hostinec postavil v roce 1892 Wolfgang Hofmann, který pak roku 1896 obdržel licenci k provozování hostince. V roce 1898 k němu přistavěl sál. Roku 1910 ze zdravotních důvodů předal hostinec svému synovi Oswaldu Hofmannovi. Ten rozšířil stávající sál na celkovou délku 23 m. V něm působil místní Cvičební a pěvecký dělnický spolek. V roce 1924 prodává O. Hoffman hostinec se sálem chebské rodině Glaßlů, která ho zřejmě z finančních důvodů již v roce 1926 prodává Christianu Martinovi. V této době se hostinec nazýval „Zum Goldenen Stern“ (U zlaté hvězdy). V sále byl v té době zřízen kinematograf. Během promítání filmu v roce 1934 vypukl požár, který posléze zachvátil celý objekt, ze kterého nezbylo prakticky nic. Pan Martin pak hostinec znovu postavil v lázeňském stylu. Dlouho v něm však nevydržel a je nucen prodat ho Ašskému akciovému pivovaru. Jeho nájemcem se stal Fritz Zöbisch, který hostinec provozoval byl až do odsunu v roce 1946.
Po odsunu byl tento hostinec využíván jako kulturní dům pro Pastviny a Studánku, byly zde pořádány různé lidové zábavy, pohraničníci zde pořádali filmová představení, zázemí zde měli také místní pionýři, pravidelný provoz hostince však nebyl. Objekt byl zbourán v roce 1968, údajně z důvodu velké vlhkosti.
Původní hostinec v roce na přelomu 19./20. století
Hostinec po rozšíření sálu (1926)
Hostinec ve 40.letech 20.století (foto: Stiftung Ascher Kulturbesitz Rehau)
Hostinec v roce 1966, vzadu nad zatáčkou hájovna, která zde stojí dodnes
3
Gasthaus Zur Einigkeit č.p.42
Třetí hostinec se nacházel na usedlosti rodiny Müllerů, těsně nad někdejší školou a je zmiňován již v roce 1893, kdy jeho součástí byl i koloniál, prodávající mimo jiné i školní potřeby. V hospodě byl založen první friedersreuetský spolek Einigkeit (Svornost). Odtud zřejmě i název hostince. Není známo ani zda byla hospoda po odsunu provozována, ani kdy byla zbořena, ale pravděpodobně v 50. letech 20. století. Stávala naproti dnešním finským domkům, vedle nedávno spadlé stodoly.
Vlevo hostinec Zur Einigkeit, dole pak hostinec Zur Eiche (viz níže), počátek 20.století
4
Gasthaus Zum heiteren Blick (Na krásné vyhlídce), č.p.18
Tento hostinec se nacházel nad zatáčkou směrem na Rossbach, kousek pod dochovaným pomníkem padlých z 1. světové války. Vlastnil ho Richard Müller. Původním majitelem je v roce 1893 uváděn Johann Merz a poté Adam Ludwig (Luding?) po kterém se v té době také jmenoval. Později k němu byl přistavěn sál.
Hostinec byl využíván ještě v 50. letech 20. století Státními statky jako jídelna a ubytovna. Zbourán byl někdy počátkem 60. let 20. století.
Restaurace Luding, počátek 20.století, ještě bez později přistavěného sálu. Vpravo nahoře je vidět hostinec Zur Einigkeit a pod ním vlevo školu
Hostinec s pohledem do výčepu, v horní části pohlednice je v popředí hostinec Zur Eiche, vpravo Horní mlýn, nad ním s věžičkou škola (foto: Stiftung Ascher Kulturbesitz Rehau).
Hostinec ve 30. letech 20. století (foto: sbírka Karla Heinsteina).
5
Gasthaus Zu den zwei Linden (U dvou lip), č.p.65
Další hostinec stával po pravé straně na cestě do Rossbachu. Patřil rodině Pomplů. Hostinec byl lidově nazýván "Spitz", podle jeho polohy, neboť tato část Friedersreuthu, která končila nedaleko odsud se nazývala Spitze (V cípu). Hostinec měl sál, provozován byl do odsunu, říkalo se mu u Thekly, podle majitelky Thekly Pompl, která nebyla odsunuta a bydlela v domě i po zrušení hostince. Objekt, který potomci opakovaně odmítali prodat, došel časem dezolátního stavu, až musel být v roce 2009 stržen, jeho zbytky tam leží dosud.
Není nám bohužel znám žádný dobový snímek tohoto hostince.
Hostinec Thekla, stav v roce 2008, těsně před stržením. © Thonbrunn
6
Gasthaus Zur Eiche (U dubu) č.p.8
Poslední hostinec se nacházel na bývalé cestě do Fassmansreuthu a Mähringu, která vedla ze zatáčky pod školou dolů kolem horního mlýny. Byl součástí hospodářské usedlosti a poslední majitel byla Dora Schmidt. Tento hostinec byl zbourán v první vlně koncem 40. let, neboť se nacházel v bezprostřední blízkosti státní hranice. Bližší informace zatím nejsou známy.
Hostinec Zur Eiche, vlevo vzadu Horní mlýn.
Z trochu jiného úhlu, Horní mlýn tentokrát vpravo, vzadu s věžičkou škola.