Wernersreuth / Vernéřov

Rok zveřejnění / aktualizace: 2014 / 2023

Ve Vernéřově se před válkou nacházelo 7 hostinců (Tittmann z roku 1893 uvádí 4 hostince). Do dnešních dnů se dochovaly 2 objekty, ani jeden již bohužel není funkční.

Wernersreuth na leteckém snímkování z roku 1948 s vyznačenými hostinci

1

Hostinec Zum Elstertal, č.p. 15

Tento hostinec se nacházel pod serpentinou na Oberreuth / Horní Paseky, v části obce nazývané Klatschhausen (Klapavé domky, od klapavého Gösslerova mlýna, který stál naproti). Uváděn je až v adresáři z roku 1906. Hostinec zanikl s odsunem původního obyvatelstva.

Většina domků, včetně hostince, byla zbourána někdy na přelomu 50./60.let 20.století.

Dožínky v roce 1924, vpravo v pozadí hostinec "Zum Elstertal", vlevo serpentiny na Oberreuth / Horní Paseky
foto: Stiftung Ascher Kulturbesitz Rehau

Místo, kde se nacházel hostinec "Zum Elstertal", jaro 2014 ‌ © Thonbrunn

2

Hostinec Beilschmidt, č.p. 25

První domy v tomto prostoru jsou zmiňovány již v roce 1786. Samotný hostinec byl zbudován na místě těžební štoly, část štoly byla přestavěna na sklep, který se dochoval dodnes. Prvním hostinským byl Johann Wolf Künzel, který rozšířil stávající objekt. Dostal se však do finančních dluhů a v roce 1867 spáchal sebevraždu. Jeho vdova se posléze provdala za Johanna Gotthelfa Beilschmidta. Od té doby vedla hostinec tato rodinná větev. V roce 1919 bylo přistavěno řeznictví s porážkou. V této podobě byl hostinec veden až do odsunu.

Hostinec byl velmi oblíbeným výletním místem. V nádherném sále, který se nachází v patře, se pořádaly taneční zábavy a plesy. Scházeli se v něm nacionalisté (protiklad socialistů, kteří se scházeli v nedalekém hostinci Schneider). Během války probíhala ve výčepu dokonce filmová představení.

Po odsunu původního německého obyvatelstva získala hostinec rodina Špreňarů, kterým ji posléze zestátnil bolševik. Nicméně rodina byla ustanovena správou znárodněného hostince a provozovala ho až do 90.let 20.století. Poté hostinec několikrát změnil majitele, byl však s menšími přestávkami stále v provozu.

V současnosti (březen 2023) je hostinec již téměř 2 roky mimo provoz, celý objekt chátrá a je na prodej.

2x foto: Stiftung Ascher Kulturbesitz Rehau

Hostinec v roce 1965, foto: Stiftung Ascher Kulturbesitz Rehau

Hostinec na jaře v roce 2014 ‌ © Thonbrunn

3

Hostinec Wölfel - Schneider, č.p. 80

Tento hostinec se sálem se nacházel nedaleko od Špreňarů, byl také zhruba stejně veliký. V roce 1893 je uváděn jako Gasthaus „Zum 3 Staffeln“ (U 3 pastvin), majitelem byl S. Wölfel. Wölfelovým se později přezdívalo Schneider, odtud také pozdější název hostince. V jejich vlastnictví byl hostinec od jeho zbudování někdy kolem poloviny 19.století, až do odsunu v roce 1946.

V hostinci se scházely sociálně-demokratické spolky (dělnický, pěvecký).

Na základech zbouraného hostince dnes stojí chata.

Hostinec Wölfel označen šipkou, cesta vlevo vede k hostinci Beilschmidt, vpravo nahoře škola,
foto: Stiftung Ascher Kulturbesitz Rehau

4

Hostinec Feiler, č.p. 31

Dalším hostincem byl ve středu obce Gasthaus Feiler. Je zmiňován již Tittmannem v roce 1893. Několikrát změnil majitele. Posledním vlastníkem je uváděn řezník Johann Seidel. V 70-80. letech byla v objektu policejní stanice, v 90. letech zde pak sídlila ostraha hranic. Dnes je objekt uzavřen a prázdný.

Původní foto se zatím neobjevilo.

Někdejší hostinec v roce 1966

Současná podoba někdejšího hostince Feiler, jaro 2014 ‌ © Thonbrunn

5

Hostinec Max Trapp, č.p. 157

Tento hostinec je zmiňován v adresáři z roku 1906, tudíž byl postaven někdy počátkem 20. století. Nacházel se v horní části obce, nad serpentinami do Aše, zvané Nové domy (Neue Häuser). Podle fotografie to byl jen výčep s verandou. Hostinec pravděpodobně zanikl s odsunem původního obyvatelstva. Zbořeno někdy na přelomu 50./60. let 20. století.

6

Hostinec Zum grünen Frosch (U zelené žáby), č.p. 117

Tento hostinec se nacházel těsně na saské hranici, nedaleko saského mlýna Lochmühle, u obce Bärendorf. Hostinec ležící uprostřed lesů byl velmi oblíbeným výletním místem. Jeho majiteli byli: před rokem 1900 Georg Wolfram, poté Alfred Blechschmidt a posledním majitelem pak byl Johann Stadtler. Název hostince pocházel pravděpodobně od žab hojně se vyskytujících v okolí. Kolem roku 1845 se hostinec nazýval „Frosch-Wirtshaus“ (hostinec Žába), 1870 to pak byla „Froschschenke“ (výčep U žáby) a teprve mnohem později získal název „Zum grünen Frosch“.

Hostinec byl zbořen někdy na přelomu 40./50. let 20. století, jelikož se nacházel těsně na hranici se Saskem, tudíž za ostnatým drátem, který zde byl natažen až do roku 1964.

Inzerát z adresáře z roku 1906

Restaurace Zum grünen Frosch Wernersreuth.
Pěkné výletní místo, 15 minut od Kapellenbergu, v pohádkovém lesním údolí
v blízkosti pramene Bílého Elsteru, v těsné blízkosti saské hranice.
Levné a zdravé letní byty. Nádherné vycházky.
Skvělá piva, vína a ostatní nápoje.
Vynikající kuchyně, skvělá obsluha. Nízké ceny.
Johann Seidel, fořt a hostinský.

Hostinec Zum grünen Frosch na leteckém snímkování z roku 1953, v té době tam byly už jen základy,
rovná, jednou lomená bílá čára nalevo je železná opona

7

Gowersův hostinec, č.p. 61

Tento hostinec je uváděn až v adresáři z roku 1930. Nacházel se ve středu obce. Byl provozován až do odsunu původního obyvatelstva. Nic bližšího (ani fotografie) se o tomto hostinci zatím nepodařilo dopátrat. Objekt byl v poválečné době zbořen, jako značná část obce Wernersreuth.